"V přírodě jsem byl vždycky spokojenější než mezi lidmi. Zvířata toho tolik “nenažvaní” a jsou férovější - co jim dáváte, to vrací zpátky. Třeba jenom chvilkou klidu, zpěvem nebo hezkým pohledem.
Před pár lety jsem se ponořil do haldy informací, knížek, videí a skript o včelách. A ležel jsem v nich natolik dlouho, abych se pak s čistým svědomím mohl pustit do včelaření sám za sebe.
Že to není žádná sranda, to potvrdí každý, kdo se o to někdy pokoušel. Navíc co včelař, to jiný názor a přístup. Takže, co je vlastně správně? Skvělou nápomocnou rukou mi byl zkušený místní včelař pan Vojáček (81 let). Stal se mým mentorem a dal mi odpovědi ze života a praxe, které bych v knížkách i na YouTube hledal marně.
Od prvního přivezeného oddělku, natřeného úlu, ztlouknutého a vypleteného rámku uplynula spousta času. Krmení a péče o včelky je samozřejmost, stejně jako jejich léčení. Ježdění tam a zpátky, protože ještě nebydlíme na stejném místě. Hledání a investice do nezbytného vybavení - úly, medomet, odvíčkovací stůl, spousta nerezových nádob, sítek atd. Spousta času i peněz.
Spousta práce těch malých stvoření, které pracují do úmoru, abychom tady na té naší zemi mohli vůbec existovat. Snažím se jim to vracet maximální péčí a respektem.
A jestli to za to stojí? Rozhodně! Za každou minutu i korunu stráveného času. Protože ten pocit je k nezaplacení!"